Zrušení 9. třídy a přijímačky v 8. ročníku? Proč mohou rodiče zůstat v klidu

Zrušení 9. třídy a přijímačky v 8. ročníku? Proč mohou rodiče zůstat v klidu

V médiích se opět rozhořela diskuse o zkrácení povinné základní školní docházky z devíti na osm let. Pro rodiče dětí na druhém stupni to okamžitě vyvolává zneklidňující otázky: Znamená to, že se přijímací zkoušky CERMAT posunou už do osmičky? Budou muset děti zvládnout stejné množství učiva za kratší čas? Lektor s více než 15letou praxí Radek Janušek v komentáři vysvětluje, proč je v tuto chvíli panika zbytečná a jak se k podobným politickým návrhům postavit.

O čem se mluví: Návrat myšlenky na zkrácení základní školy

Téma zkrácení základní školy se do veřejného prostoru vrátilo po vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který za podpory SPD navrhuje zrušit 9. třídu. Argumentuje především finanční úsporou čítající až 50 miliard korun — ta by měla vzniknout kombinací nižších výdajů na platy učitelů v devátých třídách a dřívějším vstupem mladých lidí na trh práce, kde by začali dříve odvádět daně.

Většina odborné veřejnosti i bývalý ministr školství Robert Plaga se k tomuto návrhu staví značně skepticky a uváděné úspory rozporují. Nejde totiž o první případ, kdy se o délce docházky diskutuje:

  • Předchozí úvahy (model 8+2): Za vlády Petra Fialy se mluvilo o úpravě povinné docházky, avšak v kontextu zachování deseti let vzdělávání — například v kombinaci 8 let základní školy a 2 let povinného sekundárního či předškolního vzdělávání.
  • Současný návrh: Představuje přímý škrt 9. ročníku bez návazné koncepce, což naráží na odpor pedagogických odborníků.

Pohled lektora Radka Januška: „Andrej Babiš je známý tím, že dokáže některé myšlenky protlačit silou. V tomto případě jde ale o tak obrovskou systémovou změnu, u níž chybí jakýkoliv konkrétní prováděcí plán. Dokud se neobjeví reálný legislativní návrh, je jakékoliv znepokojení předčasné.“


Pohled do historie: Jak fungovala osmiletá docházka v minulosti?

Pro mladší generace rodičů může být překvapením, že osmiletá základní škola byla v České republice dlouhá léta standardem.

Povinná devítiletá školní docházka v dnešní podobě byla znovu zavedena školským zákonem z roku 1995 a vstoupila v účinnost od školního roku 1996/1997. Do té doby žáci dokončovali základní vzdělání v 8. třídě a přímo z ní přecházeli na střední školy a učiliště.

Dnešní realita je však od 90. let odlišná:

  1. Devátý ročník se v současném systému stal fakticky přípravným rokem na přijímací zkoušky.
  2. Výuka v 9. třídě je úzce provázána s testováním CERMAT a profilací žáka.
  3. Případné škrtnutí jednoho roku by vyžadovalo kompletní přepracování Rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro všechny základní školy v ČR.

Co by zrušení 9. třídy znamenalo pro přijímačky?

Pokud by ke zkrácení docházky v budoucnu skutečně došlo, přijímací zkoušky na střední školy by nezmizely. Zkrátka by se jen přesunuly z 9. do 8. třídy.

Srovnání průběhu vzdělávání:

  • Současný stav: 8. třída (běžná výuka) -> 9. třída (příprava a přijímačky) -> Střední škola
  • Hypotetický stav po změně: 7. třída (běžná výuka) -> 8. třída (příprava a přijímačky) -> Střední škola

Takový posun by přinesl zásadní komplikace:

  • Zhuštění učiva: Děti by musely zvládnout klíčovou látku z matematiky a českého jazyka o rok dříve.
  • Obětování témat: Školy by musely část učiva vypustit, nebo výrazně zvýšit intenzitu výuky.
  • Nezměněný tlak: Tlak na přípravu a konkurenční boj o místa na maturitních oborech by zůstal úplně stejný, pouze by postihl mladší žáky.

Ať už se pravidla v budoucnu změní jakkoliv, výběrový proces na střední školy bude existovat vždy. Stejně tak bude vždy existovat skupina rodičů a dětí, kteří nechtějí nic ponechat náhodě a na testy se zodpovědně připravují.


Je zkrácení docházky v oficiálních plánech státu?

Při posuzování podobných výroků je klíčové podívat se do oficiálních koncepčních dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Hlavním strategickým dokumentem českého školství je Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+). Tento dokument jasně definuje priority rozvoje vzdělávání na celé desetiletí:

  • Zaměřuje se na redukci učiva, modernizaci výuky a snižování nerovností ve vzdělávání.
  • Neobsahuje žádný záměr zkracovat základní školu na 8 let ani plošně rušit 9. třídy z důvodu úspor státního rozpočtu.

Představa, že by se takto zásadní reforma zrealizovala „ze dne na den“ nebo během jednoho volebního období bez návaznosti na Strategii 2030+, je z odborného i legislativního hlediska velmi nepravděpodobná.


Doporučení pro rodiče: Jak postupovat v tuto chvíli?

Pokud máte doma školáka, kterého v nejbližších letech čeká přechod na střední školu, doporučujeme následující:

  1. Zůstaňte v klidu: Jedná se o politický výstřel v rámci předvolebních či mediálních debat. Reálná pravděpodobnost změny v krátkodobém horizontu je minimální.
  2. Není třeba měnit plány: Nadále počítejte se standardním průběhem výuky i přijímacího řízení v 9. ročníku.
  3. Sledujte fakta, ne výkřiky: Důležité jsou oficiální informace MŠMT a Cermatu, nikoliv dílčí nápady politických představitelů.
  4. Soustřeďte se na dlouhodobou přípravu: Místo obav z hypotetických reforem věnujte pozornost průběžnému upevňování znalostí z matematiky a češtiny. Klíčem k úspěchu je včasná systematická příprava a psychická pohoda dítěte.
Sdílet článek: